Šikana v práci: jak se projevuje a jak se můžete bránit
Šikana není problémem pouze u dětí ve škole. Docházet k ní může i u dospělých, přičemž v moderním pracovním prostředí se objevuje častěji, než by se mohlo zdát. Její dopady jsou dalekosáhlé – nejen na psychické i fyzické zdraví jednotlivců, ale také na kolektivní klima, produktivitu a reputaci zaměstnavatele. Ačkoliv má mnoho forem, podstata zůstává stejná: opakované a záměrné chování, jehož cílem je poškodit, ponížit, vyřadit nebo psychicky destabilizovat druhého člověka. Jak poznat šikanu a co dělat?
Jak šikana v práci vzniká a jak se projevuje?
Šikana se zřídka objeví z ničeho nic – často se rozvíjí postupně. Může začít nenápadným přehlížením nebo ironickými poznámkami, které se stupňují do agresivnějších forem chování. Někdy za ní stojí rivalita, mocenské ambice nebo jednoduše absence empatie. V jiných případech může být důsledkem nedostatečné firemní kultury nebo nekompetentního vedení, které toxické jednání přehlíží nebo dokonce podporuje.
Mezi nejčastější projevy šikany na pracovišti patří psychický nátlak, přehnaná nebo veřejná kritika, izolace od kolektivu, úmyslné zatajování informací, zadávání nesplnitelných úkolů nebo opakované přetěžování. V některých případech se objevuje i bossing – tedy šikana ze strany nadřízeného, který zneužívá svou mocenskou pozici. Typickými příznaky mohou být i neustálé podceňování, podkopávání autority před ostatními, ponižující úkoly nebo vyhrožování výpovědí.
Závažnější formy mohou zahrnovat i sexuální obtěžování nebo záměrné dehonestování profesionální reputace oběti – například šířením pomluv či manipulací s pracovními výsledky.
Psychické a fyzické důsledky šikany
Dlouhodobé vystavení šikaně může mít velmi vážné dopady. Mnozí jedinci trpí úzkostmi, depresí, poruchami spánku nebo syndromem vyhoření. Často se objevují i psychosomatické obtíže, například bolesti hlavy, zažívací potíže, vysoký krevní tlak či celková únava. Někteří lidé začnou o sobě pochybovat, ztrácí sebedůvěru, motivaci a důvěru ve své pracovní schopnosti.
Je důležité podotknout, že šikana není slabost oběti, ale selhání systému, který ji umožňuje. Z hlediska zaměstnavatele je navíc rizikem z hlediska zákonných povinností – pokud přehlíží nebo toleruje šikanu, může být právně odpovědný za její důsledky.
Jak rozpoznat, že jde o šikanu?
Zásadním rozlišovacím znakem šikany je její systematičnost, záměrnost a opakování. Každý může zažít v práci napětí, nepochopení nebo konflikt – to však ještě šikana není. Pokud se ale negativní chování opakuje, zhoršuje a míří vždy proti téže osobě, je důvod k obavám.
Mezi varovné příznaky patří například:
- Vyčlenění z kolektivu a vylučování z informací,
- neustálé znevažování práce nebo dovedností,
- neobjektivní hodnocení nebo přehnané kontroly,
- snižování platu bez důvodu,
- zadávání úkolů, které přesahují kompetence nebo nejsou splnitelné,
- nepřiměřená kritika a verbální útoky (zejména před ostatními),
- tlak na rezignaci nebo výpověď.
Pokud se vás více z těchto bodů týká a situace přetrvává delší dobu, je pravděpodobné, že nejde o náhodné nebo ojedinělé chování, ale o systematickou šikanu.
Co můžete dělat, když jste obětí?
Zásadní je neignorovat situaci a nedomnívat se, že "to přejde". Čím déle šikanu snášíte, tím hůře se obrací a tím více se podepisuje na vašem zdraví a sebevědomí.
1. Zaznamenávejte vše podstatné
Přesně si zapisujte, co se děje – datum, čas, popis události, jména svědků. Uchovávejte důkazy: e-maily, zprávy, interní pokyny, záznamy z porad. Důsledná dokumentace je klíčová, pokud se rozhodnete situaci řešit formálně.
2. Poraďte se s důvěryhodnou osobou
Mluvte o tom s kolegou, který vás podporuje, nebo s někým mimo firmu – psychologem, právníkem, rodinou. Izolace a mlčení jsou hlavními zbraněmi agresora.
3. Obraťte se na nadřízeného nebo HR oddělení
Pokud je to možné, kontaktujte svého nadřízeného (pokud není agresorem) nebo personální oddělení. Popište situaci klidně a věcně, ideálně s písemnými důkazy.
4. Neváhejte vyhledat odbornou pomoc
Psycholog nebo psychoterapeut vám pomůže získat odstup, nadhled a sebevědomí zpět. Včasná intervence zabrání rozvoji psychických potíží.
5. Zvažte právní kroky
Jestliže situace přetrvává a firma nereaguje, máte právo obrátit se na:
- Inspektorát práce – pro porušení zákoníku práce,
- Občanskoprávní cestu – např. kvůli zásahu do osobnostních práv,
- Trestní oznámení – v případě závažnějších forem (nátlak, vydírání, obtěžování).
Má zaměstnavatel povinnost šikanu řešit?
Ano. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) jasně stanoví, že zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, což zahrnuje i ochranu před šikanou, diskriminací či obtěžováním. Pokud vedení firmy šikanu toleruje nebo odmítá řešit, může nést odpovědnost za její následky – i právní.
A co když jste svědkem šikany?
Mnoho lidí si myslí, že když se jich situace přímo netýká, nemusí se do ní vměšovat. Jenže právě pasivita a mlčení šikanu umožňují. Pokud vidíte, že někdo ve vašem okolí je terčem opakovaného negativního chování, dejte najevo svůj nesouhlas, nabídněte mu podporu, nebo situaci ohlaste příslušné osobě ve firmě. Šikana neohrožuje jen jednotlivce, ale i hodnoty a kulturu celé organizace. Tím, že nezasáhnete, nepřímo pomáháte tomu, kdo ubližuje.
Šikana na pracovišti je nejen etický problém, ale i vážné narušení základních pracovních práv. Včasné rozpoznání a zásah jsou klíčem k jejímu zastavení. Nikdo by neměl trpět v prostředí, které má být místem profesionálního růstu a bezpečí. Pokud cítíte, že vás někdo systematicky ničí, ponižuje nebo zneužívá svou moc, nečekejte. Máte právo se bránit.
