Jaké jsou příznaky deprese?

Není depka jako depka

Psychické problémy měli lidé vždycky, přesto poslední dobou se zdá, že je těch lidí s depresí nějak moc. Starší generace viní tu mladší z toho, že je moc ufňukaná a pořád se vymlouvá. „To za nás nebylo,“ říkají. Je pravda, že počet mladých lidí s diagnostikovanou depresí se za poslední roky zvýšil, a  bohužel se mezi pacienty psychiatrů objevují i děti. Ve výsledku je to ale dobře - deprese je onemocnění, které nelze bagatelizovat a samo od sebe se nevyřeší. Může však vést k velkému neštěstí.

Na druhou stranu je třeba rozlišovat mezi skutečnou depresí, se kterou si sami neporadíte, a „depkou“.

Depka je hovorový výraz, který označuje přechodný stav špatné nálady, smutku nebo ztráty energie. Může být vyvolána konkrétní událostí nebo situací a obvykle sama odezní. Deprese je na druhé straně závažná duševní porucha, která se projevuje dlouhodobým poklesem nálady, ztrátou zájmu o dříve oblíbené činnosti, pocity beznaděje a bezmocnosti. Deprese má výrazně negativní dopad na kvalitu života a vyžaduje odbornou pomoc.

Jaké jsou rozdíly mezi depkou a depresí?

Rozdílů mezi těmito dvěma diagnózami je několik. Když začneme od základu - jak jsme již zmiňovali výše, depka má obvykle jasnou příčinu. (Něco se nám nepovedlo. Špatné počasí. Rozchod..) U deprese je to složitější. Může mít jak biologickou a psychologickou příčinu, tak může být vyvolána nějakými sociálními faktory. (Znásilnění, týrání, tragická ztráta milované osoby, zranění,…)

Rozdíl je též v intenzitě. S depkou jste v podstatě schopni normálně fungovat, jen vás to tolik netěší. Jelikož netrvá dlouho, neovlivní váš život tolik jako deprese. Ta vám může znemožnit plnit pracovní závazky nebo zničit vztahy. Je to dlouhodobý problém, který je třeba co nejdříve podchytit a  léčit pomocí antidepresi v a/nebo terapie.

‍

Jaké existují druhy deprese?

Deprese je komplexní duševní porucha, která se projevuje různými způsoby a dělíme je podle závažnosti příčiny či průběhu.

Dle závažnosti depresivní poruchu dělíme na mírnou, středně těžkou a těžkou.  Mírná a středně těžká deprese může být spojena se somatickým syndromem (komplexní stav, při kterém se psychické problémy projevují prostřednictvím tělesných příznaků. Jednoduše řečeno, když se člověk potýká s emocionálními problémy, může se to odrazit na jeho fyzickém zdraví.). Těžká deprese se může projevovat i psychotickými příznaky, jako jsou mikromanické bludy.

Příčiny deprese mohou být endogenní - jde o vnitřní problém jako je dysbalance neurotransmiterů, nebo exogenní - reakce na nějakou traumatickou událost.

Určitě jste již někdy slyšeli o bipolární poruše, kterou trpěl například herec Miloš Kopecký, nebo poporodní depresi. První patří mezi dlouhodobé deprese, to druhé mezi krátkodobé, které jsou spojené s určitou událostí.

Dlouhodobé deprese:

• Klinická deprese: Nejběžnější forma deprese, charakterizovaná následujícími příznaky po dobu dvou týdnů nebo déle.

• Trvalý smutek, beznaděj a prázdnota: Pocit, že nic nemá smysl a že budoucnost je bezútěšná.
• Ztráta zájmu o dříve oblíbené činnosti: Neschopnost radovat se z věcí, které dříve přinášely potěšení.
• Změny v chuti k jídlu: Může se objevit buď ztráta chuti k jídlu a hubnutí, nebo naopak přejídání a přibírání na váze.
• Poruchy spánku: Nespavost, předčasné ranní probouzení nebo nadměrná ospalost.
• Únava a ztráta energie: Pocit vyčerpání i po malém úsilí.
• Pocit bezcennosti a viny: Myšlenky na vlastní selhání a neschopnost.
• Potíže s koncentrací, rozhodováním a pamětí.
• Psychomotorické změny: Zpomalené myšlení a pohyby, nebo naopak neklid a podrážděnost.
• Myšlenky na sebevraždu: Vážné myšlenky na ukončení života.

• Dysthymie: Chronická forma deprese s mírnějšími příznaky, která trvá nejméně dva roky. Projevovat se může jedním či více z násldujících příznaků:  

Trvalý smutek nebo beznaděj: Pocit smutku, který přetrvává většinu dní, většinu času.

Snížená sebedůvěra: Pocit bezcennosti a neschopnosti.

Ztráta zájmu o dříve oblíbené činnosti: Neschopnost zažívat radost z věcí, které dříve přinášely potěšení.

Poruchy spánku: Obtíže s usínáním, předčasné ranní probouzení nebo nadměrná ospalost.

Únava a ztráta energie: Pocit vyčerpání i po malém úsilí.

Poruchy chuti k jídlu: Může se projevit buď ztrátou chuti k jídlu a hubnutím, nebo naopak přejídáním a přibíráním na váze.

Potíže s koncentrací, rozhodováním a pamětí.

Pocit beznaděje a pesimismu: Sklon vidět budoucnost v negativním světle.

Podrážděnost: Časté výbuchy vzteku nebo podrážděnosti.

• Sezónní afektivní porucha (SAD): Typ deprese, který se vyskytuje v určitých obdobích roku, nejčastěji v zimě.
• Bipolární afektivní porucha: Duševní porucha, při které se střídají období deprese a mánie.

Depresivní fáze:

• Trvalý smutek: Pocit beznaděje, prázdnoty a bezmocnosti.
• Ztráta zájmu o dříve oblíbené činnosti: Neschopnost zažívat radost.
• Změny v chuti k jídlu: Buď ztráta chuti nebo přejídání.
• Poruchy spánku: Nespavost nebo nadměrná ospalost.
• Únava a ztráta energie: Pocit vyčerpání i po malém úsilí.
• Pocit bezcennosti a viny: Myšlenky na vlastní selhání.
• Potíže s koncentrací, rozhodováním a pamětí.
• Psychomotorické změny: Zpomalené myšlení a pohyby, nebo naopak neklid.
• Myšlenky na sebevraždu: Vážné myšlenky na ukončení života.

Manická fáze:

• Nadměrná energie: Pocit, že člověk může všechno zvládnout.
• Zvýšená aktivita: Potřeba neustálého pohybu a činnosti.
• Zvýšená sebevědomí: Pocit nadřazenosti, velké sebevědomí.
• Roztržitost: Obtíže se soustředěním.
• Rychlá řeč: Skákání myšlenek, rychlé mluvení.
• Impulzivní chování: Utrácení peněz, promiskuita, hazardní hry.
• Zvýšená podrážděnost: Nízká tolerance frustrace, výbuchy vzteku.

Hypomanická fáze: Je podobná mánické fázi, ale méně závažná. Příznaky jsou méně výrazné a neovlivňují výrazně každodenní fungování.

Smíšená epizoda: V této fázi se projevují příznaky jak deprese, tak mánie současně.

Deprese spojené s určitým obdobím:

• Poporodní deprese: Jak již název napovídá, touto depresí mohou trpět čerstvé maminky. Uvádí se, že je to až 15 % žen. Ženy s poporodní depresí  mají problém dobře pečovat o své dítě, mají strach o jeho zdraví a také pocity viny, že nejsou schopny vše zvládnout. Mohou také mít problém se na dítě napojit a mít ho rády. V léčbě se mimo antidepresiva uplatňuje i hormonální léčba, je nutno vyšetřit hormony štítné žlázy.

• Postmenopauzální deprese: Stejně jako porod, i menopauza může ženám způsobit depresi. Příčinou můžou být jak hromonální změny v těle, tak i změny společenské. Ženy může trápit ztráta plodnosti, stárnutí a pocity zbytečnosti.

• Deprese ve stáří: Senioři bývají bez nálady, bez radosti, bez zájmu a mohou mít pocity stísnění. Jejich pozornost je zhoršená, paměť narušená, nejsou schopni se rozhodnout, pociťují úzkost v běžných situacích, neurčitou úzkost, neklid, výraznou únavu. Deprese se projevuje i fyzicky pocity tlaku, tíže či bolesti v oblasti hrudníku, břicha nebo hlavy.

Jak se deprese diagnostikuje?

Máte-li pocit, že zažíváte depresivní stavy, neváhejte a svěřte se lékaři. Požádat o pomoc můžete svého praktického lékaře, který si zapíše vaše příznaky a provede fyzické vyšetření. Vaše příznaky mohou totiž být spojeny s nějakým onemocněním jako je porucha štítné žlázy či hormonální nerovnováhou. Lékař vám také může doporučit psychiatra, který u vás případnou depresi potvrdí. Najít si psychiatra můžete ale i sami. Ten pak posoudí, zda je pro vás vhodná léčba antidepresivy (a případně jakými) a případně navrhne i psychoterapii. Ta je nutná v případě, že vám deprese způsobilo nějaké trauma či máte sebevražedné myšlenky.

Deprese je (vy)léčitelná. Neřešte tedy předsudky a pokud se dlouhodobě cítíte psychycky špatně, vyrazte ke specialistovi. Zasloužíte si přeci prožít svůj život naplno!

‍