Jak se naučit říkat ne?
Spousta lidí má problém odmítnout požadavky druhých, přestože na ně nemáme kapacitu nebo je prostě dělat nechceme. Důsledkem toho jsou tito lidé přetížení, neustále ve stresu a nestíhají ale věnovat svému zdraví a osobním vztahům. Jak se naučit říkat ne a myslet na sebe bez výčitek? To se dozvíte v tomto článku!
Svět, kde „ne“ nemá své místo
Našemu světu vládnou manipulátoři. Lidé, kteří dokáží vycítit slabiny ostatních a využít je ve svůj prospěch. Pokud tito „slabí“ jedinci nevědí, jak si stanovit hranice, mohou se často ocitnout až na pokraji svých. Vždycky tady totiž bude někdo, kdo jim bude nutit svůj názor či potřeby. Může to být rodina, partner, ale i známý nebo kolega. Také se vám ve škole dělo, že jste z nějakého důvodu na společném projektu pracovali více než ostatní? A děláte to dodnes i v práci, ačkoliv neberete dvojnásobný plat? Možná je načase s tím něco začít dělat.
Proč je těžké říkat ne
Je to jedno slovo, skládající se ze dvou písmen. Přesto je to leckdy tou nejtěžší věcí na světě. NE. Proč je tak těžké dávat sám sebe na první místo a neustále se nesnažit vyhovět všem ostatním? Důvodů je celá řada:
Strach z odmítnutí. Paradoxně se bojíme odmítnutí druhými, i když sami chceme říct "ne". Máme strach, že nás druhý člověk přestane mít rád, že se na nás bude zlobit nebo že budeme vypadat jako sobečtí.
Potřeba být oblíbení. Mnozí z nás mají silnou potřebu být oblíbení a přijatí ostatními. Proto se často snažíme vyhovět všem požadavkům, abychom si udrželi dobré vztahy.
Nedostatek asertivity: Asertivita je schopnost vyjádřit své názory a potřeby, aniž bychom ublížili druhým nebo se podřizovali jejich požadavkům. Pokud nám chybí asertivita, může být pro nás těžké říct "ne" bez pocitu viny nebo strachu.
Chtíč vyhovět. Můžeme mít pocit, že musíme vždycky vyhovět, abychom byli užiteční nebo abychom se vyhnuli konfliktům.
Strach z následků. Obáváme se, že když řekneme "ne", může to mít negativní důsledky. Například můžeme přijít o příležitost, ztratit přátele nebo být vnímáni jako neochotní.
Vychování. Náš přístup k odmítání může být ovlivněn tím, jak jsme byli vychováváni. Pokud jsme vyrůstali v prostředí, kde se od nás očekávalo, že budeme vždycky poslušní a vyhovíme, může být pro nás těžší říct "ne" i v dospělosti.
Jaké jsou následky, když nikdy neřekneme ne?
Přetížení. Neustálé souhlasení s požadavky druhých může vést k přetížení a vyčerpání.
Nespokojenost. Pokud děláme věci, které nechceme, můžeme být nespokojení a frustrovaní.
Zhoršení vztahů. Naše potlačené potřeby a nespokojenost mohou vést ke zhoršení vztahů s ostatními.
Ztráta sebeúcty. Pokud se neustále podřizujeme, může to vést ke snížení sebeúcty.
Co se stane, když řekneme ne?
Strach z toho, co se „může stát“, když nevyhovíte očekávání druhých, může být silný. Ale co se reálně stane?
Některým lidem už stačí pocit, že by toho dotyčného mohli zklamat. On na mě spoléhá a já mu přeci nemůžu udělat čáru přes rozpočet! Takových people-pleaseru je spousta a samozřejmě tento pocit pochází z rodiny. Něco se ode mě očekává a já to MUSÍM udělat.
Ano, pokud je dotyčná osoba, která po vás něco chce, manipulátor, zklamaná bude. Bude si totiž muset najít novou, poslušnější oběť. Je ale také možné, že daný člověk prostě jen nemá tušení, že toho je na vás moc, nebo se vám do toho nechce, a když mu řeknete „ne“, pochopí to a najde jinou možnost. V obou případech vyhrajete.
Další na řadě je pocit, že někomu zkomplikuju situaci, když to přece nějak můžu zvládnout.
Ano, kvůli vašemu odmítnutí se bude muset dotyčná osoba zařídit jinak. To je ale její problém. Ne váš. Vy si své problémy také řešíte sami! I když vám doma říkali, že musíte pomáhat všem a pořád, není to tak. Každý si musí pomoct především sám. Pokud tedy nemáte čas či energii navíc, nebo se vám do toho prostě nechce, není to na vás.
A do třetice všeho dobrého a zlého - když odmítnu, dotyčný mě již nebude mít rád. Pokud tomu je tak, tak vás ta osoba neměla ráda nikdy a byl(a) jste pro ni jen prostředkem, jak docílit svého. A takovou toxickou osobu je dobré ze svého života co nejdříve vymazat.
Jak se naučit říkat ne?
- Uvědomte si své hodnoty: Zamyslete se nad tím, co je pro vás důležité a co chcete v životě dosáhnout.
- Trénujte asertivitu: Asertivita se dá naučit. Existují různé techniky a kurzy, které vám mohou pomoci.
- Začněte postupně: Nečekejte, že se naučíte říkat "ne" přes noc. Začněte s malými kroky a postupně zvyšujte náročnost.
- Buďte připraveni na reakce: Někdo může reagovat negativně na vaše odmítnutí. Buďte připraveni na to, že ne každý to přijme dobře.
- Zaměřte se na své pocity: Když cítíte, že se vás někdo snaží manipulovat, nebojte se vyjádřit své pocity.
- Buďte rozhodní: Když už se rozhodnete říct "ne", buďte rozhodní a trvejte na svém.
Jak říct „ne“ v praxi
Vaším cílem je stanovit hranice a ukázat protějšku, že (už) nejste ten typ člověka, který se pro ostatní přetrhne, že máte svůj život a své povinnosti. Způsobů, jak někoho odmítnout a nevyhrotit situaci je více.
- Řekněte prostě „Promiň, ale ne.“ Dlouhosáhle se neomlouvejte proč. I kdyby vám zrovna neumírala tetička, máte právo říct ne. Čím delší odpověď druhé straně dáte, tím více jí dáte najevo, že si nejste sami sebou jistí, že máte výčitky a že by vás mohla přesvědčit. Pokud cítíte, že své odmítnutí musíte nějak „vysvětlit“, můžete dodat například „ Nemám na to kapacitu.“ Popřípadě „Nehodí se mi to“. Nepřipusťte další diskuzi.
- Odložte svou odpověď na později. Pokud nedokážete namístě odmítnout na přímo, můžete své „ne“ odložit na později. Tím dáte protistraně najevo, že pravděpodobně bude muset hledat někoho jiného. Zvažte si všechny dostupné informace o tom, co po vás dotyčný chce, vaše časové možnosti a to, zda se vám něco takového chce dělat. Poté bude pro vás mnohem snazší říct ne, protože nebudete mít velké výčitky. Zvážili jste to, ale není teď vhodná situace.
3. Navrhněte alternativní řešení. Zkuste úkol nebo pomoc delegovat na někoho jiného. Dotyčnému tím pomůžete najít řešení situace a vy budete mít z odmítnutí lepší pocit. „Promiň, já toho mám teď hodně, ale možná XY by si věděl rady“. Není to sice úplně čisté k té dané osobě, kterou doporučíte, nicméně je to efektivní způsob, jak říct ne a zároveň pomoci.
Nemusíte odmítat vše
Na závěr bychom rádi zmínili, že není nutné najednou odmítat úplně všechny, kteří se na vás obrátí s nějakou prosbou nebo potřebují, abyste se sešli třeba blíže k jejich domovu. Jde ale o to, abyste se naučili odmítat, když na to nemáte sílu nebo prostě nechcete. Okolí si vás pak bude více vážit. A vy sami sebe ostatně také!