Co je to motivace a jaké jsou její druhy?

Co je motivace?

Motivace je psychologický proces, který podněcuje, usměrňuje a udržuje chování člověka směrem k dosažení určitého cíle. Jde o vnitřní nebo vnější faktory, které nás vedou k jednání a pomáhají nám překonávat překážky. Motivace je klíčovým prvkem v osobním i profesním životě, protože ovlivňuje naši výkonnost, vytrvalost a celkovou spokojenost.

Jinými slovy lze motivaci popsat jako proces, který:

• Nás aktivuje a dodává energii a chuť do činnosti.
• Usměrňuje nás a zaměřuje naše úsilí na dosažení konkrétního cíle.
• Pomáhá nám vytrvat i přes překážky a obtíže.

Druhy motivace

Motivace se dělí do několika kategorií podle jejího původu a povahy. Mezi nejvýznamnější druhy patří:

1. Vnitřní motivace (intrinsická)

Vnitřní motivace vychází z osobních zájmů, hodnot a potřeb jedince. Člověk jedná, protože danou činnost považuje za smysluplnou nebo mu přináší uspokojení. Příklady vnitřní motivace zahrnují:

• Radost z učení nových věcí (např. student, který se učí programovat, protože ho to baví a chce vytvářet vlastní aplikace).
• Osobní růst a rozvoj (např. sportovec, který se snaží překonat své vlastní rekordy, i když za to nedostává finanční odměnu).
• Uspokojení z dobře vykonané práce (např. umělec, který maluje obrazy pro radost, ne kvůli zisku).

Vnitřní motivace bývá dlouhodobější a stabilnější, protože nevyžaduje vnější odměny.

2. Vnější motivace (extrinsická)

Vnější motivace pochází z vnějších faktorů, jako jsou odměny, tresty nebo společenské uznání. Člověk jedná, protože očekává určitou vnější odměnu nebo se snaží vyhnout negativním důsledkům. Příklady zahrnují:

• Finanční odměny (např. zaměstnanec, který pracuje přesčas, aby získal vyšší plat nebo bonus).
• Chvála nebo uznání od ostatních (např. student, který se snaží mít dobré známky, protože chce potěšit rodiče nebo učitele).
• Strach z trestu nebo ztráty postavení (např. zaměstnanec, který splňuje pracovní úkoly hlavně proto, aby se vyhnul výtce od šéfa).

Vnější motivace může být efektivní v krátkodobém horizontu, ale pro dlouhodobou spokojenost a angažovanost je důležité ji kombinovat s vnitřní motivací.

3. Pozitivní a negativní motivace

• Pozitivní motivace spočívá v očekávání odměny nebo dosažení něčeho příjemného (například povýšení v práci, získání ocenění). Příklad: student, který se učí na zkoušku, protože chce dostat stipendium.
• Negativní motivace je založena na strachu nebo obavách z negativních důsledků (například vyhýbání se pokutám, ztrátě zaměstnání nebo selhání). Příklad: zaměstnanec, který se snaží dokončit projekt včas, aby se vyhnul výpovědi.

Pozitivní motivace bývá efektivnější, protože podporuje kreativitu a vyšší úroveň spokojenosti.

4. Biologická a sociální motivace

• Biologická motivace je řízena základními fyziologickými potřebami, jako je hlad, žízeň, spánek nebo rozmnožování. Příklad: člověk jí, protože má hlad, nebo si jde lehnout, protože je unavený.
• Sociální motivace vychází ze vztahů s ostatními lidmi, touhy po uznání, úspěchu nebo začlenění do skupiny. Příklad: zaměstnanec, který usiluje o vedoucí pozici, protože chce být respektován kolegy.

Teorie motivace

Existuje mnoho teorií, které se snaží vysvětlit, jak motivace funguje. Mezi nejznámější patří:

• Maslowova hierarchie potřeb(Abraham Maslow): Tato teorie tvrdí, že lidé jsou motivováni k uspokojování pěti úrovní potřeb, od základních fyziologických potřeb až po potřebu seberealizace.
• Herzbergova dvoufaktorová teorie (Frederick Herzberg): Tato teorie rozlišuje mezi faktory, které vedou k spokojenosti (motivátory), a faktory, které vedou k nespokojenosti (hygienické faktory).
• Teorie očekávání (Victor Vroom): Tato teorie tvrdí, že lidé jsou motivováni, pokud věří, že jejich úsilí povede k úspěchu a že úspěch bude odměněn.
• Teorie sebeurčení (Edward Deci a Richard Ryan): Tato teorie rozlišuje mezi vnitřní a vnější motivací a zdůrazňuje důležitost autonomie, kompetence a vztahovosti pro vnitřní motivaci.
• Teorie stanovení cílů (Edwin Locke):Tato teorie tvrdí, že stanovení specifických a náročných cílů vede k vyšší motivaci a výkonu.

Výzkumy na téma motivace

Existuje řada vědeckých studií zabývajících se motivací v různých oblastech:

• Motivace ve vzdělávání – Výzkum na Univerzitě Karlově zkoumal, jak představy o budoucnosti ovlivňují motivaci studentů k učení cizích jazyků.
• Motivace k dobrovolnictví – Studie Ostravské univerzity analyzovala hlavní motivy studentek pomáhajících oborů k dobrovolnické činnosti, jako je touha pomáhat a získávat nové zkušenosti.
• Motivace v pracovním prostředí – Výzkum společnosti Dell Technologies ukázal, že efektivní technologie zvyšují pracovní nasazení, zatímco špatně fungující systémy mohou motivaci snižovat.
• Motivace ve výuce fyziky – Studie Matematicko-fyzikální fakulty UK zkoumala, jak experimentální aktivity ovlivňují motivaci studentů k vědeckému bádání.

Jak zvýšit motivaci?

1. Stanovování jasných cílů – Cíle by měly být konkrétní, dosažitelné a měřitelné.
2. Podpora vnitřní motivace – Zaměřit se na smysluplnost činnosti a osobní uspokojení.
3. Kombinace vnitřní a vnější motivace – Využívat odměny, ale také podporovat osobní růst.
4. Změna prostředí – Motivaci lze podpořit vytvořením vhodných podmínek (např. podpora kolegů, příjemná atmosféra).
5. Sebeodměňování – Po dosažení cílů si dopřát něco, co přináší radost.

Motivace je klíčovým prvkem úspěchu a osobního rozvoje. Správné pochopení jejích druhů a mechanismů nám pomáhá efektivně pracovat na vlastních cílech a udržet si dlouhodobou motivaci. Neexistuje univerzální přístup, a proto je důležité hledat individuální způsoby, jak motivaci posílit. Pro někoho to může být skupina, pro jiného třeba podcast. Jen vy víte, co na vás bude fungovat!

‍