Zaměřeno na syndrom vyhoření: Jaké jsou jeho příčiny, fáze a kdy je třeba neschopenka?

Syndrom vyhoření aneb chronický stres

Co je to vlastně syndrom vyhoření? Je to v podstatě stav chronického stresu, který vede k celkovému vyčerpání - jak fyzickému, tak i emocionálnímu. Vyhořelý člověk je cynický, trpí pocity méněcennosti a nedostatku úspěchu, nevidí ve svém úsilí žádný smysl a postupně se vzdaluje i svým blízkým.

Nebezpečí syndromu vyhoření spočívá v tom, že přichází velmi plíživě. Není tedy snadné ho včas odhalit. Věnujte tedy každý den nějaký čas jen sobě a svým pocitům - vaše tělo a mysl vás mohou varovat. Jakmile jste totiž těsně před vypuknutím syndromu, již zpravidla nebýváte schopni fungovat na profesní ani osobní úrovni. A tomu se samozřejmě je lepší vyhnout!

Proč řešit stres

Jak určitě víte, dlouhodobý stres není pro vaše tělo nic dobrého. Pokud tedy cítíte jeho příznaky, určitě se neodbývejte se slovy „Je to jen stres, to je dobrý.“. Stres je obrovská zátěž pro vaše životně důležité orgány - zvyšuje riziko srdečních onemocnění, snižuje plodnost, způsobuje zažívací potíže, může spustit astma a v neposlední řadě vás mohou postihnout úzkosti a deprese. A syndrom vyhoření. (Jak se zbavit chronického stresu?)

Jak poznat problém: fyzické a emocionální vyčerpání

Následující příznaky syndromu vyhoření se mohou překrývat se spoustou jiných problémů. Možná právě proto je málokdo dokáže odhalit včas. Pokud však některý z nich na sobě pozorujete, důrazně vám doporučujeme ho neignorovat. Nemusí se u vás nutně jednat o syndrom vyhoření, avšak něco se ve vašem těle děje a potřebuje to přinejmenším vaši, ideálně odbornou pozornost.

Příznaky, které není radno ignorovat:

• Chronická únava

Cítíte nedostatek energie, i když spíte? V prvních fázích se můžete každodenně cítit unavení. Později už jste tak fyzicky a emocionálně vyčerpaní, že se začnete bát příchodu druhého dne.

• Nespavost

V počátečních fázích syndromu vyhoření můžete mít potíže s usínáním nebo trpět jinou poruchou spánku zhruba dvakrát do týdne. Později se může jednat o častější výskyty. Čím více se budete cítit vyčerpaní, tím méně budete spát. A jak víte, spánek je pro naše tělo extrémně důležitý. Bez spánku vám nezregenerují buňky a nezpracujete své emoce.

• Zhoršená koncentrace a zapomětlivost

Kvůli stresu a nedostatku kvalitního spánku můžete postupně pociťovat potíže s vaší pozorností a častým zapomínáním. I tyto obtíže se postupem času stupňují a vedou do fáze, kdy nejste schopni nic dokončit a vše se hroutí.

• Různé bolesti a projevy těla

Bolesti na hrudi, dušnost, bušení srdce, závratě, bolesti hlavy, gastrointestinální bolest nebo mdloby - jestliže se u vás nějaký z těchto příznaků začne objevovat (a není to ojedinělý výskyt), utíkejte k lékaři.

• Snížená imunita a ztráta chuti k jídlu

Fyzické a emocionální vyčerpání snižuje imunitu a dává prostor k častějším infekcím a nachlazením. První vlaštovkou syndromu vyhoření je také snížený pocit hladu a tedy časté vynechávání jídel. To může  později způsobit značný úbytek na váze a úplnou ztrátu chuti k jídlu.

• Úzkost a deprese

V počátečních fázích můžete pociťovat mírné příznaky napětí, obav a otupělosti. Cítíte smutek, beznaděj a postupně pocity viny a méněcennosti. Úzkost se u vás však postupem času může rozvinout do fáze, kdy nebudete schopni být produktivní a fungovat v osobním životě. Posihnout vás může i těžká deprese. Pokud máte pocity, že svět by byl bez vás lepší, okamžitě vyhledejte odbornou pomoc!

• Zlost

I míra zlosti se liší od první fáze až do té poslední.  Zprvu můžete pociťovat podrážděnost a napětí mezi lidmi. Později se u vás mohou vyskytovat zoufalé výbuchy a vážné hádky a doma i v práci. V pokročilé fázi může dojít i na násilné myšlenky vůči rodině či spolupracovníkům a v tom nejhorším případě je vykonáte. Jestliže jste v bodě, kdy na násilí myslíte, okamžitě vyhledejte odbornou pomoc!

‍

Další, méně nápadné příznaky syndromu vyhoření

• Ztráta radosti

Možná se vám nebude chtít jít jeden den do práce nebo začnete myslet na to, že byste mohli odejít. A pak se tak budete cítit každý den a rozšířít i na další činnosti, které jste měli rádi. V práci se čím dál více budete chtít vyhýbat složitým úkolům a celkově se snažit nepracovat.

• Pesimismus

Zprvu se projevuje jako ztráta motivace k práci, později se pesimismus začne týkat i vás samotných. Přestanete věřit ve schopnosti jiných i ty své. Všechno je na nic a nic nemá smysl.

• Pocity apatie a beznaděje

Tyto pocity souvisí s pesimismem a depresí. Čím blíže jste propuknutí syndromu vyhoření, tím větší pocity, že nic, ani vaše existence nemá smysl, máte.

• Zvýšená podrážděnost

Podrážděnost může pramenit z pocitů, že děláte něco naprosto zbytečného nebo že vaši práci stejně nikdo neocení, případně vás může štvát, že nejste schopni své úkoly plnit tak dobře a efektivně jako dřív.

• Nedostatečná produktivita a špatný výkon

Jestliže vás postupně ochromuje únava a pocity beznaděje, projeví se to na vašem pracovním výkonu. Postupně přestanete zvládat plnit a dokončovat vaše úkoly, což vás budete deprimovat. I když se budete snažit svůj výkon zlepšit, budete mít pocit, že jste na dně a nemůžete se z něj sebrat.

• Sociální izolace

Nejdříve se vám prostě nechce jít někam ven nebo na oběd s kolegy či přáteli, postupně začnete mít pocit, že byste se nejraději zamkli v místnosti a zbytek lidí nechali venku. V pozdějších fázích se rozlobíte pokaždé, kdy na vás někdo promluví a všude chodíte pozdě nebo dříve, abyste se s nikým nemuseli potkat a bavit.

• Odstřihnutí

Chování popsané výše je příznakem postupného odstřihnutí se od všeho. V pracovním prostředí to znamená, že si začnete „vymýšlet“ nemoci, abyste mohli zůstat doma, neberete telefony, neodpovídáte na emaily. Je vám to zkrátka jedno.

Všechny tyto příznaky přichází postupně a nejprve v mírné formě. V počátečních fázích občas nespíte dobře, občas vás něco zabolí, rozčílí… Postupem času se ale tyto projevy zesilují a mohou skončit skutečně špatně. Jak již můžete tušit z charakteristik výše, syndrom vyhoření vás může dohnat k hluboké, paralyzující depresi nebo dokonce i násilnému chování. Nepodceňujte ho!

Otestujte si své pocity

Syndrom vyhoření je závažný stav, který je třeba léčit. Nezmizí po pár dnech - může vám to trvat celé měsíce i roky, než se z něj dostanete. A v té době samozřejmě nejste schopni chodit do práce a dostanete od lékaře dlouhodobou neschopenku.

Jak jste na tom právě teď vy? Vezměte si tužku a zaznamenejte si odpovědi na následující sdělení:

• Když si v neděli vzpomenu, že zítra jdu do práce, cítím odpor a zbytek dne nestojím za nic. ANO /NE
• Moji spolupracovníci mi připadají k nesnesení. ANO/NE
• Práce s lidmi mě vysává a ubíjí. ANO/ NE
• Ještě horší než mí spolupracovníci jsou ostatní lidé, se kterými musím v rámci své práce komunikovat. ANO / NE
• Moje práce mě již nudí a nic mě tam nepřekvapí. Dokáži ji dělat s prstem v nose. ANO /NE
• V mém oboru již pro mě není prostor na růst. Je to pořád ta samá práce. ANO/NE
• Na konci pracovního dne jsem extrémně unavený/á. ANO/NE
• Kdybych mohl/a odejít do (předčasného) důchodu, udělám to hned zítra. ANO/NE
• Moje koníčky ani čas s rodinou mě již netěší tolik jako dřív. ANO/ NE

Jestliže jste zakroužkovali ANO 1-2x, jste (zatím) v naprosté pohodě a syndrom vyhoření vám nehrozí. Pokud jste však odpověděli kladně na polovinu prohlášení, nacházíte se již v počáteční fázi.

6- 8 x zaškrtlé ANO znamená již nastupující rozvoj syndromu a je třeba zjistit, co za ním stojí.

Více odpovědí už je jasným signálem, že potřebujete odbornou intervenci.

Kdy je čas na neschopenku?

Neschopenka je u syndromu vyhoření docela komplikované téma. Dlouhou dobu se v jeho existenci ani nevěřilo a i dnes je v ČR stále považován za pouhý stav vyčerpání. Není tedy možné dostat neschopenku přímo na syndrom vyhoření jako nemoc, ale jeho projevy. Například:

• Fyzické a psychické vyčerpání: Pokud je vyčerpání tak silné, že znemožňuje vykonávat práci a běžné denní činnosti, lékař může vystavit neschopenku na diagnózu spojenou s vyčerpáním, například "reakce na těžký stres" nebo "porucha přizpůsobení“.

• Průvodní zdravotní problémy: Syndrom vyhoření se často pojí s dalšími zdravotními problémy, jako jsou úzkosti, deprese, nespavost nebo psychosomatické potíže. V těchto případech může lékař vystavit neschopenku na tyto konkrétní diagnózy.

Vystavení neschopenky velmi záleží na lékaři. Je tedy důležité, abyste k němu byli upřímní a komunikovali mu veškeré své pocity a obtíže, aby mohl váš stav dobře posoudit. Doporučujeme váš stav neřešit pouze s obvodním lékářem, ale zapojit do své léčby psychoterapeuta či psychologa. Tito specialisté mají více zkušeností a také času na to, aby váš stav dokázali zhodnotit. Rozhodně se nebojte možnost neschopenky zmínit sami. Čas na neschopenku je vždy, kdy se již necítíte schopni svou práci vykonávat dobře.

Co syndrom vyhoření způsobuje, jak se léčí a jak mu předejít? O tom si můžete přečíst v našem předešlém článku na toto téma!

‍