Účastník Eurovize RODAN: Za písničky se můžeme do určité míry schovat.
Jednadvacetiletý Rodan Tuka působí tak nenápadně, že by vás ani nenapadlo, že k nám do Autentické Výzvy zavítala vycházející hvězda, která se svou hudbou boduje především za našimi hranicemi a dokonce bojovala o reprezentaci Česka na Eurovizi. A nenapadlo by vás to ani z toho, co bylo v rozhovoru řečeno. Lubomír šel totiž s Rodanem do hloubky a místo hudební soutěže probral s Rodanem například emoce. Pojďte se s námi podívat na to, co všechno se o tomto mladém talentovaném muži dozvíte!
Nenápadná česká hvězda světového formátu
Nežije ve vile a fanynky se před ním údajně neplazí, kudy chodí. Rodan je takový obyčejný kluk, který hrál několik let fotbal a studuje sociologii na Univerzitě Karlově. Místo pařeb s kamarády ale skládá písničky a jde mu to natolik, že byl dokonce i nominován na cenu Objev roku na Českém Slavíkovi. Tu nakonec nedostal, ale ani ho to netrápí. Česko totiž není jeho prioritním regionem. Své písničky totiž skládá v angličtině. „Tím, že zpívám v angličtině, tak mít ten mid-talk v angličtině mezi písničkami je pro mě daleko přirozenější než jako zpívat anglicky a mezi tím mluvit česky.“
Hudbě se věnuje už asi 5 let, do rádií jeho hudba pronikla už v době pandemie v roce 2020. S Lubomírem si v podcastu povídali například o tom, o čem Rodan rád zpívá. „Měl jsem problém s tím, že jsem nedokázal psát ty texty o sobě, protože mi přišlo, že nejsem dostatečně zajímavý. Potřeboval jsem si vytvářet v hlavě nějaké situace a vlastně lidi, o kterých jsem ty písničky psal. Protože jsem si říkal, to nemůže nikoho zajímat, když to bude o mně!“
„Angličtina je daleko víc zpěvový jazyk a dá se za to hodně schovat.“
„Kdybych měl mluvit o nějaké věci, která by mě trápila, tak bych to spíš radši zazpíval než bych to řekl.“pokračuje. Když totiž člověk mluví o sobě a o svých pocitech, hrozí mu, že ho za to bude okolí nějakým způsobem šikanovat, vysmát se mu. S písničkami je to ale jinak. „Vždycky můžu říct - je to jenom písnička, já jsem to tak nemyslel.“ Říká Rodan. Navíc jeho výhodou je to, že zpívá anglicky a ne každý mu musí nutně rozumět. Angličtina je zkrátka jeho hudebním jazykem, je mu přirozená. „Stejná fráze, kterou bych řekl v češtině, tak kdybych ji řekl v angličtině, tak jsem s tím úplně v pohodě. A když bych jí řekl v češtině, tak mi to přijde strašně trapné.“
Jelikož hrál fotbal a několik let se pohyboval ve sportovním prostředí, měl Rodan z počátku obavy z nepřijetí svými spoluhráči. Jeho zpěv a texty totiž nejsou úplně „fotbal-friendly“, jak sám říká.
„Překvapilo mě, jak to ty kluci vzali za ten správný konec a byli strašně podporující a všechno. Že fakt jsem to nečekal upřímně. Protože tím, že jsem v tom prostředí strávil spoustu let, tak jsem si říkal, že ti mě prostě ukopou, že to nebude vůbec dobrý. Ale bylo to naopak.“
(Ne)věří na lásku?
Jedním z Rodanových známých hitů je písnička „I don’t believe in love“, proto to Lubomírovi nedalo a musel se Rodana zeptat, jak to s tou jeho nevírou v lásku je. „V patnácti jsem napsal takovouhle písničku, ale je jasný, že jsem se od tý doby zamiloval znova.“ Říká Rodan. Nicméně dodává, že pořád nějakým způsobem nepovažuje romantickou lásku za něco, co by potřeboval zažívat. „Rozlišuju lásku mezi rodičem a dítětem, nebo právě třeba mezi psem a člověkem. a pak je ten typ romantické lásky, který je za mě vlastně nejslabší z toho všeho. (…) Láska k pejskovi nebo k rodičům je mnohonásobně větší než ke komukoliv, do koho jsem byl kdy zamilovaný.“
Můžete si říkat, že je Rodan ještě mladý a z tohoto názoru „vyroste“, ale v tuto chvíli to tak nevidí. „Zklamání a zlomené srdce byly ty nejsilnější emoce, které jsem zažil. A pak jsem si pořídil psa a zjistil jsem, že vůbec. Začalo mi to být úplně jedno. To, co ty můžeš dávat tomu psovi skrz ty emoce a co on tobě je něco úplně jiného. Proč bych se měl push and pullovat s někým, kdo o tebe jako jeden den má trošku zájem a další ne?“
Samozřejmě přišly na řeč i fanynky, které obvykle zpěváky bezmezně milují. „Já si myslím, že fanynky ani moc nemám“ směje se Rodan. „Úplně rozumím tomu, že například Sofian Medjmedj má prostě spoustu holek, který ho chtějí. Protože z něj prostě vyzařuje ta energie. Že je to prostě hodně maskulinní, a je to prostě funkční s těma holkama. Ale já bych to nemohl dělat, protože nemám takovéhle ruce a nejsem takový borec jako je Sofian.(…) Já jsem prostě hodný strejda Rodan“
Kde brát inspiraci?
„Já jsem věděl od začátku, že nechci psát takové to typické klišé. Lovesongy.“říká Rodan. Přesto je ale jasné, že emocím a textům o vztazích se ani on nevyhne. „Není možné přijít s něčím úplně novým, to prostě nejde.“ Má tedy smysl psát nové písničky?
„Co je pro mě peak toho songwritingu je, když člověk vezme úplně běžnou emoci, běžný pocit, ale podá ji skrz něco zajímavého, skrz něco nového, ojedinělého, což znamená, že ty lidi si to poslechnou z důvodu, že je to nové, protože to je podané skrz nějakou dimenzi něčeho nového, ale zároveň je to ta strašně běžná emoce.Takže oni s tím
můžou úplně souznět.“
Má Rodan velké ego?
Když je člověk úspěšný, může se stát, že mu „naroste hřebínek“, že bude mít velké ego. „Sebevědomí je zdravá věc a ego už pak v nějakém velkém množství může fakt - ne jenom, že to štve lidi kolem, a pak to hlavně začne ubližovat tomu člověku, který to velké ego má. Jako jo, budeme namyšlený, ale pak vás nebude mít nikdo rád.“ Říká Rodan. Sám působí jako člověk, který je zdravě sebevědomý, ale zároveň velmi pokorný.
Přesvědčte se sami - pusťte si první část rozhovoru na YouTube a pokud vás Rodan zaujme, neváhejte si zakoupit pokračování nebo rovnou měsíční předplatné na HeroHero!
Tuto epizodu si také můžete za 99 Kč koupit samostatně.
