Lilia Khousnoutdinova: Porod může být hezká věc. Proč se v ČR i ve světě stále rodí špatně?
Liliu Khousnoutdinovou určitě nemusíme dlouho představovat. Dlouhodobě se totiž věnuje osvětě ženských témat a vytváří kampaně zaměřené na rovné příležitosti žen a mužů. Též se věnuje publicistice, píše knihy, dělá semináře… A nedávno byla hostem Autentické Výzvy. Jakou má Lilia superschopnost? A co ji přivedlo k tématu porodů, a proč si myslí, že je zatím v Čechách něco špatně? V tomto článku vám přiblížíme, co se v podcastu můžete dozvědět!
Kdo je Lilia Khousnoutdinova
Lilia se objevuje poměrně často v bulváru ve spojitosti se svým manželem Karlem Janečkem, je však mnohem více než něčí manželka. Pochází z tatarské rodiny a do České republiky se s rodinou přistěhovala, když jí bylo 6 let."Potom jsme byli ve Francii, v Británii, v Americe. To bylo do mých 17 let, potom už jsem jela do Anglie studovat. Tam jsem se provdala, ale furt jsem cestovala všude. Takže my jsme třeba potom s manželem žili v Indii nebo v Tunisu, nebo v Bhútánu.“. Do Čech se vrátila před 8 lety a jak přiznává, z velké části tu zůstává kvůli nebo díky manželovi. „Mám tady ty lidi, které mám ráda, na kterých mi záleží, se kterými něco spolu tvoříme a to je obrovské bohatství. Já to mám tady, takže to mě tady drží a dává mi to smysl.“ Říká.
Lilia vystudovala politologii a historii na univerzitě v Oxfordu a Gender & Developoment studies na London School of Economics. Jejím největším tématem jsou ale porody, mateřství a celkově ženství. Založila Nadační fond Propolis33, dále je členkou předsednictva Českého helsinského výboru a zakladajícího výboru Nadačního fondu Šťastné Česko a členkou správní rady Nadačního fondu pomoci. Podle časopisu Forbes (2022) se s manželem zařadili na 9. místo největších filantropů v ČR. A ani tímto výčtem všechny její aktivity nekončí. Založila ještě například Women’s Academy či vlastní značku Escstatic. „Já rozhodně nemám pocit, že já musím změnit všechno, co mi přijde, že je špatně, to to vůbec. Myslím, že každý si má vybrat to svoje téma , a s tím kvalitně nějakým způsobem naložit,…“ Říká v rozhovoru.
Jak je Lilia dostala k porodnictví
Lilia je maminkou třech dětí, mateřství a porodům se však věnovala mnohem dříve, než získala svou vlastní zkušenost.
„Já to dělám přes 15 let a asi, protože jsem vyrůstala s tím, asi jako většina z nás, že porod je jako hrůzostrašný.Těžký bolavý a je to něco, co se jako musí přežít, aby člověk získal to dítě. A narazila jsem, bylo mi asi 18- 17, na americký dokument o porodu, jak ho známe úplně jako omylem, dá se říct. A teď tam byly porody, které byly vlastně hezké, byly jako posilující. Byly takové, ty ženy se u toho usmívaly plakaly štěstím,“ vypráví, že ji tenkrát šokovalo, proč ji maminka, která zažila 5 hezkých porodů nechala v tom, že je to něco hrozného. „Jako že by mi někdo sdělil, máma společnost, nevím média, že vlastně porod může být takto pěkný, že to může být jako hezká věc. Tak to vlastně pro mě byl velký objev a já jsem prostě v sobě zacítila, že toto musím ukázat každé dívce každé ženě, takže jsem tehdy získala práva na ten film. Udělala jsem titulky, začala jsem promítat.“
Říká, že její první porod byl vlastně potvrzením toho, co si díky tomuto dokumentu myslela. Sama celé ty roky, co se o porody zajímala, pomáhala aktivně nastávajícím maminkám jako dula. Zmiňuje, že způsob porodu má významný vliv na psychický a fyzický vývoj dítěte. Důležité je, jaký pocit dítě při porodu zažije – zda se narodí do prostředí, které mu dává pocit bezpečí a lásky, nebo naopak do situace, která mu může způsobit pocit ohrožení a nejistoty. Tyto zkušenosti mohou ovlivnit schopnost dítěte navazovat vztahy, milovat a důvěřovat v budoucnosti.
Dále zdůrazňuje, že porodní zkušenost je formativní nejen pro dítě, ale i pro matku a otce, pokud je přítomný.
Co je (nejen) v Česku špatně
„Třeba my si myslíme zpravidla, teď myslím v Česku obyčejný člověk, že rodit na zádech je normální, že to je jediná logická poloha, a že to tak bylo vždycky. A to, že to tak bylo vždycky je úplný nesmysl. Naopak, historicky je to naprosto novodobá věc vlastně objevuje se poprvé tak to 15. A 16. Století v Evropě.“ Vysvětluje Lilia. „Ta poloha je velmi nepříznivá pro dobrý průběh porodu, ale my ji máme otisklou jako ten standard ten stereotyp. Takže třeba toto je něco, co si člověk jakoby vybaví, když se řekne porod, a když potom rozebíráme tu chronologii a vlastně jak se to proměňovalo v čase, jaké vlivy tam byly, většinou to lidi zajímá a často je to jako fascinuje nebo děsí, nebo šokuje. Že se řekne, že třeba francouzskej král Ludvík XIV. se rád díval na porody, že to byl zřejmě jeho sexuální fetiš.A proto začal nutit svoje milenky rodit na zádech…“
