Služby
Emoce

Co je to emoční trauma a jak jej vyléčit?

30.12.2024
Autor:
Kateřina

Život není vždycky procházkou růžovým sadem. Na naší dlouhé cestě se řada z nás setkává s událostmi a zážitky, které na nás zanechají hluboké rány - emoční traumata. Co to vlastně emoční trauma je, jakým způsobem nás může ovlivňovat a to nejdůležitější - jak se s ním vypořádat? To se dozvíte v tomto článku!

Co je to emoční trauma

Trauma je reakce na šokující,  negativní zážitek, který se hluboce vryje do naší paměti a ovlivňuje naše myšlení, pocity, chování a vztahy z okolí. Může to být jednorázová událost jako je nehoda, náhlá ztráta blízkého, přepadení či napadení násilníkem, ale může se jednat i o opakované situace, jako je zneužívání, domácí násilí, nedostatek přijetí a lásky. V takovém případě mluvíme o traumatu vývojovém.

Jak emoční trauma vzniká

Silné události, jako jsou ty výše popsané, naruší naši psychickou integritu a tím nás zraní. Toto zranění v nás může vyvolat silní emoce jako je šok, úzkost a strach. A pokud je nezpracujeme, může se z této události stát trauma.

Zkusme si vznik traumatu přiblížit metaforicky - je to jako když spadnete z kola a způsobíte si zranění na noze. Do rány se vám dostane štěrk, ale vy ji dobře nevyčistíte a zůstane vám pod kůží malý kamínek, který se zapouzdří a zaroste do vašeho tělo. Na první pohled ho nikdo neuvidí a vy na něj zapomenete. Až do té doby, než se o postižené místo otřete a kamínek zabolí.

Proč onen pomyslný štěrk z rány neodstraníme dokud je otevřená? Někdy jsou emoce natolik silné, že se od nich raději „odpojíme“, nebo nám situace nedovolí je prožít naplno a tím se s nimi vyrovnat. Zůstanou tedy v nás, což vede k trvalému stresu, úzkostem, poruchám spánku, depresím a jiným obtížím, které ovlivňují náš každodenní život.

Jak se emoční trauma projevuje?

Stejně tak jako je spousta věcí, které nám ho mohou způsobit, je i spousta reakcí. Projevy traumatu se liší dle typu a závažnosti. Nejčastěji ale projevují skrze:

  • Intenzivní emoce: Strach, úzkost, smutek, hněv, pocit bezmoci, viny nebo odcizení.
  • Fyzické příznaky: Bolesti hlavy, problémy se spánkem, poruchy příjmu potravy, zvýšená tepová frekvence, bolesti svalů.
  • Změny v chování: Izolujeme se, máme problémy se soustředěním, vyhýbáme se situacím nebo lidem, kteří nám připomínají trauma.
  • Změny ve vnímání: Můžeme mít problémy s důvěrou, cítíme se neustále v ohrožení, máme problémy s regulací emocí.
  • Posttraumatická stresová porucha (PTSD)

Co se děje v našem těle při traumatu?

Během traumatické události se v našem těle aktivuje tzv. stresová reakce. Tělo se připravuje na boj nebo útěk. Pokud se tato reakce nepodaří zpracovat, může se trauma "uložit" v našem těle a mysli.

Co je to posttraumatická stresová porucha?

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je duševní porucha, která se může rozvinout po prožití extrémně stresující nebo traumatické události.

Lidé s PTSD často znovu prožívají traumatickou událost v myšlenkách, snech nebo flashbackcích. Mohou se vyhýbat místům, situacím nebo lidem, kteří jim připomínají tuto událost. Často trpí zvýšenou ostražitostí, mají problémy se spánkem a mohou se cítit odtrženi od ostatních lidí.

Jak se projevuje trauma z dětství?

Někteří lidé mají trauma z dětství, na které roky „zapomněli“ a začne se projevovat až v dospělosti. To se může stát například při zneužívání či nedostatku lásky. Něco se s námi děje, ale nevíme proč. Dětské trauma totiž ovlivňuje vývoj mozku a má dlouhodobé následky:

Psychické problémy: Deprese, úzkost, poruchy příjmu potravy, poruchy spánku, sebepoškozování.

Problémy ve vztazích: Obtíže s navazováním a udržováním blízkých vztahů, problémy s důvěrou.

Problémy s chováním: Agresivita, impulzivita, problémy se zákony.

Fyzické problémy: Chronické bolesti, zvýšená náchylnost k onemocněním.

Změny ve vnímání sebe sama: Nízká sebeúcta, pocit viny, pocit bezmoci.

Za dětské trauma se považuje jakákoli událost, která ohrožuje fyzickou nebo psychickou bezpečnost dítěte a kterou není schopno zpracovat. Může se jednat o:

  • Fyzické nebo sexuální zneužívání: Násilné jednání vůči dítěti, které může mít fyzické i psychické následky.
  • Zanedbávání: Nedostatek základní péče o dítě, jako je jídlo, oblečení, lékařská péče nebo emocionální podpora.
  • Svědectví násilí: Být svědkem násilí vůči sobě nebo blízkým osobám.
  • Ztráta blízké osoby: Smrt rodiče nebo jiného důležitého člověka.
  • Přírodní katastrofy nebo válečné konflikty: Extrémní stresové situace, které mohou mít trvalé následky.
  • Dlouhodobá nemoc: Chronická nemoc nebo opakované hospitalizace mohou být pro dítě traumatizující.

Pokud jste si všimli, že je něco ve vašem životě špatně a reagujete jinak, než ostatní, možná je načase zjistit, o co jde. Možná si myslíte, že je dobře, že jste vytěsnili, co se vám stalo, ale dokud to nezpracujete, bude to stále ve vás a bude vás to tiše trápit. Vyhledejte tedy pomoc terapeuta a společně odkryjte, jaká zranění si z dětsví nesete a opravte je.

Jak se emoční traumata léčí?

Prvním krokem, jako u všeho, je přiznat si, že tu je něco, co se nám stalo a ovlivňuje nás to. Následně si musíte uvědomit:

  • Není to vaše vina. Ať už se vám stalo cokoliv- byla to nehoda nebo vám ublížila další osoba, nemůžete za to.
  • Není se za co stydět. Bohužel nejste sami. Spousta lidí zažilo a zažívá nějakou formu traumatu.
  • Můžete se uzdravit. I opravdu ošklivé zážitky se dají zpracovat.
  • Potřebujete pomoc. Sami to pravděpodobně nezvládnete, obraťte se na odbornou pomoc, svěřte se blízkým, kterým důvěřujete a řekněte si o podporu.

Léčba traumatu je individuální a záleží na tom, jak závažné je, jak se u vás projevuje a také, přiznejme si, co si můžete dovolit. Nejčastěji se trauma řeší pomocí rozhovorové psychoterapie. V některých případech mohou být předepsány léky na úzkost, depresi nebo jiné související problémy.

V léčbě mohou pomoci i návštěvy podpůrných skupin, kde se setkávají lidé, kteří prošli podobným zážitkem. Vzájemné sdílení zkušeností a emocí může pomoci trauma lépe zpracovat. Před lidmi, kteří zažili to samé co vy, se totiž nebudete stydět. Jste na jedné lodi.

Existují i různé metody, které pomáhají zpracovat a přepsat traumatické vzpomínky. Jednou z nich je EMDR (Eye Movement Desensitazion and Reprocessing), která využívá očních pohybů k přepracování traumatických vzpomínek.

V českém prostředí můžete zkusit metodu Životní mapy®, jejímiž autory jsou Kamila a Petr Kopsovi. Jedná se o unikátní projektivní diagnostickou metodu pro terapii, která pomůže odhalit zdroje traumat, skryté vzorce myšlení a emoční zranění, která negativně ovlivňují život člověka. Tato traumata jsou postupně přepisována a tím i vaše myšlenkové vzorce.

Pokud zažíváte stres a napětí, skvělým doplňkem terapie jsou nejrůznější relaxační techniky jako je jóga, meditace nebo dechová cvičení.