Myslím, tedy jsem. Jaké jsou druhy myšlení?

Proč a jak myslíme?

Myšlení nám umožňuje řešit problémy, tvořit, učit se a přizpůsobovat se svému okolí. Existuje mnoho různých způsobů, jak myšlení kategorizovat, a každý z nich nabízí jiný pohled na to, jak naše mysl funguje.

• Procesy myšlení

Když myslíme, operujeme s informacemi, představami a pojmy - je to jeden z kognitivních procesů. Pojmy formujeme, rozpoznáváme a nacházíme vztahy, rozhodujeme se, usuzujeme nebo vytváříme něco nového. Výsledkem našeho myšlení je vždy nějaká nová informace či poznatek. Nemusí být však vždy správný.

Co jsou to myšlenky?

Myšlenka je základním stavebním kamenem našeho myšlení. Je to jednotka vědomí, která reprezentuje naše znalosti, zkušenosti a představivost. Jinými slovy  je to mentální obraz nebo pojem, který si vytváříme v mysli. Může být složen z slov, představ, pocitů nebo emocí.

Jak lze myšlení dělit?

Existuje hned několik způsobů, jak myšlení rozdělit do několika kategorií. Pokud ho chceme dělit podle jeho obsahu, pak jsou kategorie následující:

• Konkrétní myšlení: Zaměřuje se na konkrétní objekty a situace, které jsou přímo zkušené. Je spojeno s vjemy a představivostí.
• Abstraktní myšlení: Pracuje s pojmy, symboly a myšlenkovými konstrukty, které přesahují konkrétní zkušenost. Je základem vědeckého a filozofického myšlení.
• Názorné myšlení: Opírá se o mentální obrazy a představu. Je důležité pro kreativitu a řešení problémů.
• Propoziční myšlení: Založeno na výrocích a logických souvislostech. Je základem logického uvažování.

Aby to ale nebylo moc jednoduché, myšlení můžeme také dělit podle myšlenkových operací:

• Analytické myšlení: Rozebírá jevy na jednotlivé části a zkoumá jejich vzájemné vztahy.
• Syntetické myšlení: Spojuje jednotlivé části do celku a vytváří nové koncepty.
• Induktivní myšlení: Na základě konkrétních pozorování vytváří obecné závěry.
• Deduktivní myšlení: Z obecných principů odvozuje konkrétní závěry.
• Konvergentní myšlení: Zaměřeno na nalezení jediného správného řešení.
• Divergentní myšlení: Generuje mnoho různých nápadů a řešení.

Když se nad myšlením zamyslíme, pak nás jistě napadne, že by šlo naše myšlení dělit i podle toho, jak moc ho dokážeme ovládat. Tedy podle úrovně vědomí.  V tomto ohledu tedy rozlišujeme vědomé myšlení, které probíhá pod kontrolou naší vůle a nevědomé myšlení, které ovlivňuje naše chování a rozhodování.

Jaké jsou typy myšlení?

Kromě druhů lze myšlení dělit i podle typů. Jsou to:

• Kritické myšlení: Analyzuje informace, hodnotí argumenty a zvažuje různé perspektivy.
• Tvořivé myšlení: Generuje nové nápady a řešení problémů.
• Intuitivní myšlení: Založeno na pocitech a zkušenostech, spíše než na logickém uvažování.
• Laterální myšlení: Neortodoxní přístup k řešení problémů, který umožňuje najít nová a inovativní řešení.

Je však dobré vědět, že většina našich myšlenkových procesů je kombinací těchto různých typů myšlení. Naše myšlení se totiž přizpůsobuje situaci a úkolu, který řešíme. Někteří lidé mají přirozenější sklon k určitému typu myšlení, ale každý z nás může rozvíjet všechny typy myšlení prostřednictvím cvičení a zkušeností.

Pochopení různých typů myšlení nám umožňuje lépe porozumět sami sobě i ostatním. Můžeme se naučit využívat své silné stránky a rozvíjet ty slabé.

Jak souvisí myšlení a řeč?

Myšlení a řeč jsou úzce propojené kognitivní procesy, které se navzájem ovlivňují a doplňují.

• Když myšlení ovlivňuje řeč

Myšlenky se utvářejí a vyvíjejí prostřednictvím jazyka. Slova nám umožňují pojmenovat věci, události a vztahy, což nám pomáhá organizovat a strukturovat naše myšlenky. Pomocí řeči tedy myšlenky formujeme a následně je i vyjadřujeme.

Používání jazyka podporuje rozvoj abstraktního myšlení, logického uvažování a schopnosti řešit problémy. Pomáhá nám tedy myšlení rozvíjet.

• Když řeč ovlivňuje myšlení

Struktura jazyka, kterým mluvíme, ovlivňuje způsob, jakým vnímáme a kategorizujeme svět. Například jazyky s velkým množstvím barevných odstínů mohou vést k jemnějšímu rozlišování barev.

Myšlenky nám v sobě pomáhá organizovat vnitřní řeč, což je myšlení v jazykových symbolech. V neposlední řadě pomocí řeči probíhají naše sociální interakce. Prostřednictvím jazyka komunikujeme s ostatními a získáváme tak nové informace, učíme se a rozvíjíme tak naše myšlení.

Ptáte-li se, zda myšlení primárně ovlivňuje řeč, nebo je tomu naopak, pak k tomu existují různé teorie.

Podle Sapir-Whorfovy hypotézy jazyk, kterým mluvíme, určuje způsob, jakým vnímáme a myslíme o světě. Jinými slovy, jazyk formuje naše myšlení.

Lev Vygotskij naopak ve své teorii zdůrazňoval, že myšlení a řeč se vyvíjejí společně a vzájemně se ovlivňují. V dětství je řeč nejdříve sociální nástroj, který se postupně internalizuje a stává se nástrojem myšlení.

Co je to usuzování?

Je to vlastně takové logické spojování různých myšlenek, faktů nebo pozorování, abychom dospěli k nějakému závěru nebo odpovědi na otázku. Je tedy klíčovou součástí našeho každodenního života. Používáme ho při rozhodování, řešení problémů, učení se novým věcem a při snaze porozumění světu kolem nás.

Existují dva základní typy usuzování:

• Induktivní usuzování: Při tomto typu usuzování vyvozujeme obecný závěr na základě konkrétních pozorování nebo příkladů. Například: "Všechny labutě, které jsem viděl, byly bílé. Proto jsou všechny labutě bílé.“

• Deduktivní usuzování: Při deduktivním usuzování vyvozujeme konkrétní závěr z obecného pravidla nebo principu. Například: "Všichni lidé jsou smrtelní. Sokrates je člověk. Proto je Sokrates smrtelný."

Věděli jste, že existují lidé, kteří se pomocí síly myšlenky dokáží zbavit bolesti a nejrůznějších onemocnění? Lidská mysl je (vše)mocná a pokud ji budeme trénovat, dokážeme velké věci. V zítřejší epizodě podcastu Autentická Výzva si představíme starobylou čínskou techniku čchi-kung, při níž pomocí vizualizací v mysli dokážete vytvořit novou životní energii a  uvolnit zablokované emoce!

‍